Staonův svět - Nechoď klepat na dveře

Další dílko Wima Wenderse

Wim Wenders je můj oblíbený režisér. Nebe nad Berlínem mě kdysi uchvátilo, proto jeho jméno automaticky spojuji s kvalitním filmem. Proto, když jsem zjistil, že v kinech je jeho nový film Nechoď klepat na dveře, vyrazil jsem. Neváhal jsem už i z toho důvodu, že jsem nedávno viděl Zemi hojnosti, kterou natočil v mezičase točení tohoto filmu, když produkce nějak neměla peníze :)

Film vypráví příběh již poněkud staršího herce westernů Howarda, dříve velké hvězdy, dnes již poněkud zašlé, který uteče z natáčení nového filmu a ve snaze naplnit svůj poněkud vyprahlý život, se vrací po třiceti letech zpět domu k matce. Od ní se dozví, že na jedné ze svých filmových štacích před dvaceti roky zanechal kdesi v Montaně dítě, o kterém dosud neměl ani ponětí. To vycítí jako nový smysl pro život a vydá se za ní. Návrat pochopitelně není jednoduchý, ani syn ani jeho matka na něho celé ty roky nečekají s otevřenou náručí. Navíc se do celého děje ještě přimíchá dívka, která se k němu také hlásí jako jeho dcera a samozřejmě filmová společnost za ním pošle detektiva.

Film to není příliš veselý, což je vidět třeba ve scéně, kdy matka čeká u autobusu na hlavního hrdinu a nepozná ho mezi vystupujícími cestujícími. Nebo když bývalá milenka a matka syna hlavního hrdiny ho poprvé vidí v baru, začne se smát a říká „to ti trvalo!“ Ale není ani pesimistický, návrat nechtěného otce nakonec jeho syna přiměje k určité změně a vyrovnání se životem.

Bohužel musím konstatovat, že scénář se tentokrát úplně, podle mého názoru, nepovedl. A to především v postavě Sky, tedy oné zmíněné dcery hlavního hrdiny. Ta tam prostě je – nemá žádnou jasnou návaznost na hlavní děj, prostě jen vystupuje jako chápající průvodce celého filmu, ale neměl jsem pocit, jako by tam patřila.

Z hlediska kamery a režie je to nádherná práce. Spousta krásných záběrů a nápadů, kouzla s barvami a atmosférou. Nelze pominout nádherný soundtrack, kombinující country a drsné rockové hlasy. Film se nikde netáhne, žádná vycpávka, divák se nikde nenudí.

Wim Wenders je němec, který už je ale domestikovaný v Americe. Přestože jeho filmy jsou už kompletně americké produkce, stále je v nich uchována Evropa. A už jen pro ten neobvyklý pohled evropana na ameriku stojí Nechoď klepat na dveřeZemě hojnosti za shlédnutí. Mně se to hodně líbilo, i když musím konstatovat, že Země hojnosti mi přišla lepší.

Staon | 3.10.2005 Po 00:25 | <<< trvalý odkaz >>> | tisk | 0 komentářů

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

Přidej komentář!

  Gravatar povolen.

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Internetový časopis iHrom je?
Odpověd: časopis počítačová hra

Autor vzhledu: Staon. Stránky jsou postaveny na redakčním systému RS2 (verze RC2).