Staonův svět - Zlomené květiny

Navštívil jsem kino za účelem shlédnutí nového dílka Jima Jarmusche.

Jim Jarmusch je proslavený americký režisér, bez jakýchkoliv pochybností řazený do kategorie „nezávislých.“ Já osobně jsem z jeho tvorby viděl Kafe a cigára, Ghost Dog: cesta samuraje a Mrtvého muže. Všechny tyto filmy se mi moc líbily, proto jsem se těšil na nový.

Zlomené květiny vypráví příběh starého sešlého donjuana Dona (Bill Murray), počítačového obchodníka na odpočinku, který svůj čas tráví většinou sledováním filmů z DVD a poleháváním na svém gauči. Jednoho dne dostane anonymní dopis, ve kterém mu píše jedna stará přítelkyně, že s ním má syna, který se teď po dvaceti letech vydal ho hledat. Samotného by ho to ani příliš nevzrušilo, kdyby neměl souseda se zálibou v detektivkách, který mu naplánuje cestu po jeho bývalých přítelkyních, aby vystopoval, která je autorkou dopisu.

Zdálo by se to jako dobrý základ pro film s komplikovanou psychologickou zápletkou, případně, jak se říká v kritikách, s pečlivou psychologickou drobnokresbou postav. Bohužel tady asi je základní problém, z mého pohledu, tohoto filmu. Všechny vedlejší postavy, tedy Donovy bývalé přítelkyně, tam mají tak málo místa (jedno dokonce řekne jen dvě věty), že nějaké vykreslení jejich charakterů vůbec nepřichází v úvahu. A hlavní hrdina? Ten celou dobu zůstává ve svém prázdném osamělém světě a nehne s ním ani zpráva, že má někde syna, ani vzpomínková cesta. Takže na konci dvouhodinového filmu mám pocit, že jsem vlastně nic neviděl, že všechno je stále na začátku. Syna ani jeho matku nenajde a celý děj filmu nenasměruje život Dona žádným směrem, takže divák ví, že jen co skončí závěrečná zatmívačka, Don si zase půjde lehnout na svůj gauč před plasmovou obrazovku.

Tedy závěrem, film mě celkem zklamal. Netvrdím, že to byly ztracené dvě hodiny, je to pěkná pohodovka, na kterou jde koukat, ale od talentu jako je Jarmusch bych čekal něco podstatně lepšího. Pokud byste někdo měl chuť na nějakou road movie, tak bych osobně více doporučoval oba poslední „konkurenční“ filmy Wima Wenderse Země hojnosti a Nechoď klepat na dveře (první se mi líbil víc).

Staon | 12.12.2005 Po 22:57 | <<< trvalý odkaz >>> | tisk | 5 komentářů

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

[1] reaguj
"('o')" 13.12.2005 Út 10:50

kafe a cigára jsem bohužel neviděl, těšil jsem se na ně ale místní kino dost dovedně skrývá program ghost doga zas marně sháním v půjčovně, filmy nad 2 roky vyřazují dík za link na mrtvý muž, song neila younga (doufám že je to on) mě vždycky dostává, snad to nějaké tv někdy zopakujou

[2] reaguj
"('o')" 13.12.2005 Út 10:52

ha, ono to nedělá entery. tož sorry

[3] reaguj
Staon mejl web 13.12.2005 Út 22:03

[2] "(‚o‘)" : Ono je to formátováno pomocí Texy. Odstavce se dělají jednou vynechanou řádkou.

Je to Neil Young, to je hodně působivá muzika.

[4] reaguj
dawon web 14.12.2005 St 07:33

Aha, zrovna tenhle film jsem chtěl vidět :(

[5] reaguj
Staon mejl web 14.12.2005 St 11:51

[4] dawon : no, nedej na můj názor a jdi se kouknout. Třeba se ti to bude líbit, já nejsem žádný kvalitní filmový kritik :))

Přidej komentář!

  Gravatar povolen.

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Autor stránek Staonův svět se jmenuje?
Odpověd: Cornelius Latipus Staon

Autor vzhledu: Staon. Stránky jsou postaveny na redakčním systému RS2 (verze RC2).