Již druhý rok jsem se vydal na Noční pochod České televize.

Oproti loňsku jsem si s sebou vzal posilu, abych nešel čestínskou trasu sám. Posila však je proslavená po pražských hospodách natolik, že okamžitě potkala někoho dalšího známého. Tím jsme se stali součástí jiné skupiny účastníků a noční pochod se změnil na alkoholový dýchánek

Abych byl přesný. Nešli jsme tedy trasu z Čestína (14km), ale trasu ze Zruče (10km). Do Zruče nás autobus po večeři na Mařaňáku dovezl asi tak v půl deváté. Nedokážu si to vysvětlit, ale ze Zruče jsme odcházeli kolem půl druhé. Kam se ten čas ztratil, to fakt nechápu

Je poněkud s podivem, že jediné místo, kde jsme celý pochod bloudili, byla právě Zruč Někde mezi paneláky jsme sešli z cesty. Pak jsme se tak různě motali až jsme padli na koleje. Většina skupiny sice vyrazila doleva, ale po konzultaci s mapou jsem je přesvědčil, že doprava to bude lepší. A bylo Dostali jsme se zpět na cestu a pak už to šlo jak po másle. Na Mařaňák jsme dorazili někdy těsně před šestou. Že vám čtyři a půl hodiny na deset kilometrů nepřipadají jak po másle? Čas je relativní, nezapomeňte!

Další dny už byly ve znamení spíše lenošení. Sobotní dopoledne se prospalo, vstalo se na oběd Po obědě jsme pomohli v kuchyni umýt nádobí, pak jsme bourali molo, které tam mají u řeky pro letní tábory. Kvůli molu musel hlavní pořadatel vlézt do vody. Sice se nás snažil přesvědčit, že to není tak studené, ale těžko mu věřit, že? Ještě jsme vyrazili prozkoumat okolní lesy a už byla večeře a potom se hrálo a zpívalo. Prostě fajn den.

Neděle začala obdobně, dopoledne jsem prospal Zase trocha mytí nádobí a jeli jsme domu. Skoro bych zapomněl, ještě jsme v Praze navštívili Televizní klub v Rohlíku. I tam se mi ztratilo několik hodin, ani nevím jak…

Řekl bych, že letos se mi Noční pochod vydařil podstatně víc než loni. Pohodový víkend a hlavně už jsem tam nebyl sám. Příští rok se zase těším