Staonův svět - Praha - Prčice 2006

Tak již potřetí jsem se zůčastnil nejoblíbenějšího pochodu v naší republice :)

Sešli jsme se tedy v sobotu ráno u tabule s odjezdy na Hlavním nádraží všichni kromě Luboše. Ten přijížděl z Poděbrad přesně tím vlakem, kterým jsme měli dále pokračovat do Benešova. Dostal tedy za úkol zůstat sedět v kupé a držet místa. Já jsem předem koupil skupinovku, Švachy dorazil včas, Weed s Monikou vlastně také, protože 2 minuty zpoždění u Weeda nelze klasifikovat jako zpoždění. Takže jsme krásně s dvacetiminutovým předstihem vyrazili k vlaku.

Zde má bezchybná organizace vykázala první chybu. Podle SMSky, kterou mi Luboš, přesně jak dostal instrukce, poslal, měl sedět v druhém vagónu uprostřed. Doběhli jsme tedy do druhého vagónu, projdeme ho celý a Luboš nikde. Vytočím mobil a ptám se ho, kde je. Odpověď je naprosto jistá, sedí ve druhém vagónu uprostřed. Ověřuji, jestli stojí na stejném nástupišti. Také. Myslím si něco o blbech, co neumí počítat, procházím první vagón. Tam také není. Projdu třetí vagón, tam opět není. Znovu mu volám, aby vylezl na nástupiště, že ho tam najdu. Nakonec se ukazuje, že sedí v pátém vagóně, protože na Hlaváku připojili na začátek vlaku další tři :)

Dál už je všechno zase bezchybné, když vynecháme fakt, že jsme do Benešova přijeli o asi 25 minut později, než jsme měli :)

U sokolovny jsme se zapsali a plni optimismu vyrazili na cestu. Letos mi přislo, že byla nějak málá účast. Normálně z Benešova kolem Konopiště jdou poměrně štrůdly lidí, než se to rozpadne na trase, ale letos jich moc nešlo.

Letos jsme s sebou neměli žádné „brzdy“, takže jsme trasou proletěli jak horký nůž máslem. U Semby jsme byli za jeden a půl hodiny a ve Vrchotových Janovicích za tři a třičtvrtě :) Skoro mám pocit, že jsem to hnal až moc, takže, pokud to někdo těžce nesl, moc se omlouvám. Já asi neumím už chodit pomalu :)

Oproti loňsku se trasa až do Jesenice nezměnila. Zato tady ji odvedli úplně někam jinam. Výhodou sice bylo, že se nešlo po asfaltu. Nevýhody ovšem podle mě převyšovaly. Za prvé jsme šli strašným blátem. Za druhé, svést konec pochodu v místech, kde už se schází několik tras a jsou tam davy lidí, do stezky úzké na jednoho člověka, je naprosto geniální nápad. Když po čtyřiceti kilometrech vypadnu ze svého tempa, protože zakysnu ve štrůdlu za dvěma prdelatými ženskými, mým nohám a celkové kondici to vysloveně prospěje.

Několik málo fotek můžete najít v galerii Praha – Prčice 2006, ale není toho moc :)

A na závěr jednu hlášku dne. Švachy, který si už na desátém kilometru namohl některé svaly na nohou, posledních šest kilometrů radši běžel, protože na tento pohyb je trénovaný víc, než na chůzi. Do telefonu pak bráchovi vysvětloval „já jsem na konci musel běžet, abych došel!“ :))

Tak a to by bylo vše. Pochod se mi moc líbil a příští rok jdu zase. Jen doufám, že jsem některé své spolupochodníky neuhnal tak, že příště radši budou sedět doma :)

Staon | 21.5.2006 Ne 11:17 | <<< trvalý odkaz >>> | tisk | 2 komentáře

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

[1] reaguj
Weed 21.5.2006 Ne 21:44

Neboj. Priste s nama zase pocitej. A k te dochvilnosti: ja za to proste nemuzu. Ono to samo…

[2] reaguj
Staon mejl web 21.5.2006 Ne 23:20

[1] Weed : to mě těší. Ale letos musíme trénovat pořádně předem, jinak se po té jedenapadesátce z Čerčan zhroutíme :)

Přidej komentář!

  Gravatar povolen.

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Internetový časopis iHrom je?
Odpověd: počítačová hra časopis

Autor vzhledu: Staon. Stránky jsou postaveny na redakčním systému RS2 (verze RC2).